Blechy (Siphonaptera, Aphaniptera) je řád druhotně bezkřídlého, celosvětově rozšířeného, ektoparazitického hmyzu, přizpůsobeného cizopasnému způsobu života. Velikost jednotlivce se pohybuje mezi jedním a osmi milimetry. Počet druhů blech se pohybuje přes 2200, v Česku se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky. Vývojově se blechy patrně vyvinuly ze srpic. Nejstarší známí zástupci pocházejí z období střední jury a jsou staré asi 165 milionů let (rod Pseudopulex).
Blechy mají obvykle hnědou nebo žlutou barvu těla. Tělo je zpevněno překrývajícími se články a porostlé brvami.
Blechy se živí krví hostitele, přičemž většina druhů je schopna změnit druh hostitelů. Pokud blechy žijí mimo hostitele, nerozlišují jednotlivce zdržující se v daném místě. Jejich nároky na kvalitu krve jsou minimální. Mrtvého jedince blechy opouštějí zpravidla v okamžiku kdy se k němu přiblíží nějaký vhodný hostitel, nevadí jim zdržovat se i delší dobu na mrtvém jedinci, studenou krev nesají. Nemocné jedince blechy neopouští. Blechy sají výrazně větší množství než jsou schopny zpracovat (až o 60 %), nezpracované zbytky vylučují, tyto jsou pak potravou larev.
Blechy jsou nejenom obtížným parazitem, ale i přenašeči některých závažných onemocnění, jako je mor, tularémie, atp. Blechy představují také mezihostitele některých tasemnic a mohou tudíž tyto parazity přenášet. Typickým příkladem je blecha psí (Ctenocephalides canis) a blecha kočičí (Ctenocephalides felis), kdy se pes a kočka nakazí tasemnicí psí (Dipylidium caninum) pozřením infikované blechy.
