Šváb

CHARAKTERISTIKA

Švábi (Blattodea) je řád hmyzu s celosvětovým rozšířením.

Pro šváby je typické snadné zavlékání druhů do oblastí, kde se přímo nevyskytují, k tomu dochází především obchodním loďstvem, přepravujícím potraviny. Počet známých druhů švábů je asi 3 500[1], z toho v Česku se vyskytuje 5 druhů původních a 6 druhů zavlečených.[2] Vývojově švábi patří k nejstarším druhům létajícího hmyzu a předpokládá se, že v prakticky nezměněné podobě žijí už 350 miliónů let. Švábi jsou býložravci i všežravci, zpravidla se živí rostlinnými zbytky, výjimečně loví i menší živočichy. Velikost zástupců této skupiny se pohybuje od pěti milimetrů do deseti centimetrů. Zajímavostí je, že naprostá většina švábů žijících ve volné přírodě jsou živočichové s denní aktivitou, zatímco synantropní druhy (žijící s lidmi) jsou zpravidla aktivní v noci. Švábi patří mezi dlouho žijící hmyz a dospělci některých druhů žijí čtyři roky.

Pro šváby je typické zploštělé tělo, které odpovídá typické hmyzí stavbě. Barevně jsou švábi zpravidla nevýrazní, tělo je nejčastěji hnědé, hnědočerné či nažloutlé, někteří tropičtí švábi mají i výrazné barvy.

Švábi patří mezi nejodolnější a nejpřizpůsobivější hmyz, což je využíváno v laboratořích. Jedinci vydrží až měsíc bez vody a tři měsíce bez potravy. Velmi zajímavá je také jejich schopnost přežít vysoké dávky radioaktivního záření (přibližně 300× více než člověk, v případě jaderné války by zřejmě přežili).